O nás

...a tak jednoho dne potkala městská holka venkovského kluka... tak nějak se začíná psát příběh minimlékárny vznikající na rodinné farmě v Luníkově nedaleko Slaného. (Kdo mohl tušit, že vstup na vysokou školu udělá v mém životě takový obrat.) Bylo k tomu potřeba trocha času, poznání i naivity, aby venkovský kluk prohlásil, že: "Statek bez zvířat není statek a chce, aby se zde začala opět chovat prasata a skot" a městská holka dodala, že: "Když kravičky, tak přeci nebudeme kupovat mléko". Nápad byl na světě, vznikne mlékárna - no, smělý to plán.. s první kravičkou Ladou (dnes již 14 letou zaslouženou maminou) se sny (občas noční můra) stávaly skutečností.. no, musím přiznat, že první setkání pražské holky s takovým obrovským zvířetem a ještě k tomu, že na ní musí sáhnout, co víc, podojit - bylo z dnešního pohledu víc než úsměvné. Ale co, kravka je doma a je třeba jí dojit. Inu, z pražské nány se stává dojička - asi jsem neměla znát tu písničku: Až já budu velká..  mléko máme - ráno i večer a je třeba se s ním něco naučit - v domácích podmínkách tak vznikají první čerstvé sýry, jogurty, které nám odpočívají v posteli pod peřinou a rodina je zásobována prvními pokusy.. zpracování doma přestává být únosné:  chcete se jít vykoupat - pozor ve vaně odkapává sýr, jít spát - pozor na jogurty, něco uvařit - kuchyňská linka je plná serepetiček k výrobě mléčných výrobků.. manžel zuří a i já vím, že takhle to dál nejde.  S výrobou si začínám trochu víc věřit - absolvuji kurz Sýrař v kroměřížské mlékárenské škole a další kurzy následují v dalších letech -  přeci jen, chci mít rozhled. 

Tak a teď  by to chtělo víc než jen rodinné strávníky a taky chybí zmiňovanýprostor.  ... světlo světa spatří v lednu 2020 zbrusu nová, krásná, mlékárnička s prodejnou. Hurá, od teď můžeme vyrábět a prodávat široko daleko!!! Sýry vznikají převážně v noci, protože s třemi malými dětmi a čtvrtým na cestě to ani jinak nejde..

Teď už se píše rok 2025, cesta to byla náročná, ale jsem ráda, že se mi podařilo přesvědčit sebe i ostatní, že tento projekt, mé páté dítě, má smysl a je životaschopný.. dojíme stále více krav (a stále mléko nestačí). Těší mě, že se k nám vracíte a že Vám naše výrobky dělají dobře - na duši i na těle. Taky už mám jasnou představu o tom, co vyrábět - všechno, protože nic si nechci kupovat :o)) 

A tak vyrábíme jogurty a jogurťáky, mlsouny, tvaroh, pomazánky a lučinu, cottage, máslo, pudingy i pařížskou šlehačku (čoko mls), pařené sýry, luvolone - pařený zrající sýr, čerstvý sýr, sýrové talíře, pokud je čas zkoušíme i tvarohový plísňový sýr (na styl crottin), nakládané sýry a jistě jsem na něco zapomněla.. ráda se nechávám inspirovat  Vašimi nápady a pokud je to jen trochu možné, snažím se to zrealizovat. 

Na mlékárnu krásně navazuje i chov prasátek, která denně baští to, co dál už nezužitkujeme - třeba litry syrovátky, sem tam i ten pokus, který nás úplně nenadchl - tak oni se po tom mohou užrat :o) I proto jsme Vám schopni nabídnout kvalitní vepřové maso, ať už z tradičního českého plemene přeštíka, nebo klasiku - bílého čuníka. 

Aby byla farma rozmanitější, máme i ovečky a slepice.. všechno to do sebe zapadá a dává smysl - polím vracíme živiny v podobě opravdového hnoje (inu, z takového množství zvířat je toho už pěkná hromádka) a zpět si bereme kvalitní krmivo a co zbude, prodáváme v potravinové kvalitě dál.

Mimo faremního obchůdku v Luníkově, za Vámi jezdím týden co týden do Mělníka a na Kladno a moc mě těší, kolik Vás tam vždy vidím. Jsem Vám moc vděčná, moji mílí přátelé!